Nerozhodnost lásky - 12. kapitola
Snažil se před spaním dělat všechna ta mentální cvičení, která mu Snape vtloukal do hlavy, ale stejně to nepomohlo. Nepomáhal ani Bezesný spánek, který si navařil. A navařil si ho správně, protože noční můry o Cedrikově smrti ustaly, to jen ty vize přicházející od Voldemorta ne. A strach o Remuse, stále ležícího na ošetřovně, mu nedodával klid ke spánku. O skutečnosti, že Sirius se ztratil i s jeho neviditelným pláštěm, ani nemluvě. Utěšovalo ho jen vědomí, že ho určitě paní vrchní vyšetřovatelka nenašla, protože to by spustila neuvěřitelný poplach, takže byl zřejmě někde v bezpečí.
Obrátil se na bok a povzdechl si.
"Harry," ozvalo se za ním Siriusovo zašeptání. Prudce se po hlase obrátil a rychle rozsvítil hůlku, ale logicky nikoho neviděl, když musel jeho kmotr přijít v plášti. U boku se mu zhoupla postel, jak si na ni někdo sedal, vlastně rovnou lehal a pak se zatáhly závěsy a zajistily kouzlem. Až pak ze sebe Sirius konečně stáhl neviditelný plášť a odhodil ho klidně na podlahu. Harry proti tomu nic neřekl, jen si skousl jazyk, aby ho nenapomenul, že věci se na zemi nemají povalovat. Deformace z dětství, kdy musel uklízet po svém bratranci, jinak by ho teta potrestala.
"Siriusi," přesunul se víc bokem, aby se vedle něho muž vešel. "Kde jsi byl celý den? A jak ses sem dostal?" zeptal se hned na dvě palčivé otázky.
"Byl jsem se proběhnout v lese. Ve zvířecí podobě se mi líp přemýšlí," odpověděl s poloúsměvem. "Poppy mi dala heslo, když jsem ji o něj požádal. Ani jí nepřišlo divné, že se za tebou chci vloupat uprostřed noci, naopak mi kladla na srdce, abych ti určitě předal tohle. Budeš to prý možná dneska potřebovat," vytáhl z kapsy lahvičku s modrým lektvarem. "Já sice doufám, že to potřebovat nebudeš..." podivně se odmlčel, jako by jeho modré oči získaly temnější odstín, ale možná to bylo jen světlem hůlky. "To je..."
"Bezesný spánek," dokončil za Siriuse, hned ho poznal podle barvy, konzistence a samozřejmě podle toho, že mu ho lékouzelnice posílala před spaním. "Když jsi mi ho namíchal u tebe doma, tak jsem se pak informoval, jak se dělá, a připravuju si ho sám. No nekoukej tak na mě, Remus mi letos trochu poradil v lektvarech a jdou mi hned líp... Jak mu je?" Jen co si vzpomněl na jejich hodinu, tak se mu zase vybavil nemocný milenec ležící na ošetřovně.
"Pořád stejně," odpověděl neurčitým hlasem, jako by se soustředil na něco jiného. "Harry, co všechno bys byl ochotný udělat pro Remusovu záchranu?"
"Udělal bych pro něj cokoliv," odpověděl okamžitě a nemohl se ubránit tomu, aby se v jeho hlase neodrazila zlost. Svým dotazem Sirius, asi neúmyslně, naznačoval, že by se snad něčeho lekl a vlkodlakovi nepomohl. To byl holý nesmysl. Neexistovalo nic, co by pro něj neudělal. Naprosto nic.
"Toho jsem se bál," řekl na to s povzdechem. Tohle Harryho naštvalo snad ještě víc než otázka, co by pro jeho záchranu udělal. Měl chuť se na svého kmotra rozkřičet, co je za člověka, když tohle říká, ale zarazilo ho, jak se Sirius tvářil.
"Snape mi řekl, jak vyřešit náš problém, ale je to..." odmlčel se, obočí se mu svraštilo, jak se zamračil, "dost kontroverzní. Říkal, že jediná možnost, jak Remusovi pomoct, je, když s ním zůstaneme oba a budeme milenci. Myslím tím my všichni tři dohromady, tedy i ty a já."
Bezděky si vzpomněl, jak se v minulém roce často měnil na rybu, což doufal, že už překonal. Nepřekonal, zase zůstal na Siriuse koukat s otevřenou pusou. Jak mohl něco takového říct s klidem – dobrá, úplně v klidu nebyl – a ještě vleže v jeho posteli. Jako by sem přišel, aby to opravdu uskutečnil. I když to bylo vlastně jedno, protože stejně za to všechno mohl Snape.
"Bastard," zavrčel vztekle a stiskl ruce v pěst. "Ten už vážně neví, co si vymyslet, aby mi škodil a ponižoval mě."
"Nemyslím si, že lhal," podotkl polohlasně Sirius.
"Jistěže lhal!" vybuchl hned vzápětí, nechápaje, jak vůbec může jeho kmotr pochybovat. "Všechno si to vymyslel, aby mě... nás ponížil a ublížil Remusovi, protože ho nikdy nechtěl. Je to pomstychtivý hajzl, který udělá cokoliv, aby mě týral. Dokonce... dokonce řekne něco tak... tak... nechutného!"
Chtěl ještě něco dodat, další nadávky a pravděpodobně i sprosté urážky na Snapeovu hlavu, jenže viděl zvláštní stín, který přelétl přes Siriusovu tvář. Rychle si v duchu zopakoval, co všechno před chvílí řekl, až se dostal k tomu 'nechutné' a v ten okamžik zrudl až na konečcích prstů studem, že vůbec mohl něco takového vyslovit.
"Připadám ti snad nechutný?" dodal jeho studu Sirius ještě poslední facku. Harry sklopil oči ke svým rukám a s povzdechem zakroutil hlavou.
"Tak jsem to přeci nemyslel," pípl provinile. "Nejsi nechutný, jen jsi můj kmotr... to je skoro něco jako otec. Jsme rodina a v rodině se... takové věci nedělají," pokoušel se vysvětlit, v čem je problém.
"Moji rodiče byli bratranec a sestřenice z druhého kolene a to je jen jeden z několika legálních incestů v mém rodě. Já sám si měl vzít Bellatrix, což byl taky důvod, proč jsem utekl z domova," pustil se poklidně do vysvětlování, Harry by takového klidu nebyl na jeho místě schopen. "Být kmotr to je jen titul, který nikdy nemá souvislost s pokrevní příbuzností. Po těle ani magii spolu nemáme nic společného, to jsme s Jamesem ověřovali v našich rodokmenech už několik let předtím, než ses vůbec narodil. Rod Blacků a Potterů se nikdy nesetkal v žádném manželském svazku," tohle byla krevní část, která ale Harrymu nepřišla tak podstatná.
"Na tom přeci nezáleží, jestli jsme skutečně příbuzní nebo ne. Moji rodiče tě udělali mým kmotrem a opatrovníkem, což znamená, že kdyby tě nezavřeli, tak bych u tebe žil už od dětství a byl bys můj otec. Nebo aspoň strýček," předestřel svou vizi jejich společného života, kdyby se to všechno tak ošklivě nezvrtlo.
"Tak by to bylo, to máš naprostou pravdu, ale já v Azkabanu prostě skončil, to je fakt," zdá se, že nesouhlasil s Harryho argumenty. "Neznám tě o moc víc než Remus. Dobře, párkrát jsem tě v dětství choval, což Remus nemohl, když byl ve světě, ale abych byl upřímný... hodně malé děti mě děsily a stále děsí, takže jsem se ti spíš vyhýbal a čekal na dobu, kdy alespoň budeš rozumět, co ti říkám. Nikdy se nekonalo žádné přebalování, zpívání ukolébavek nebo krmení kašičkou. Přinesl jsem ti vždycky spoustu drahých, zajímavých hraček, ale dokonce jsem si s tebou s nimi ani nehrál."
Nedalo se říct, že by ho Siriusova slova rozzlobila, ale pocítil lítost nad tím, že jeho kmotr nebyl takovým kmotrem, jakým si myslel, že byl. Nepamatoval si ze svého dětství skoro nic, jen mlhavé tváře a hlasy, přesto si vždycky myslel, že byl Sirius ten správný strýček, co si s dítětem hraje až do úplného vyčerpání a chce s ním trávit tolik času, kolik jen je možné. Teď slyšel, že tomu tak nebylo, ale ani to přeci nebyl důkaz toho, že by mohl se svým kmotrem spát.
Když zjistil, že se mu líbí muži, tak si všechny, které znal, rozřadil v hlavě do tří škatulek 'rodina', 'jen přátelé' a 'potenciálně dostupní'. Sirius byl samozřejmě ve škatulce rodina, stejně jako Ron zase v jen přátelé. Nedalo se na tom nic měnit. On na tom ani nechtěl nic měnit, protože jak to bylo, tak to bylo naprosto v pořádku.
Na druhou stranu, když se to tak vzalo, pokud se o něj Sirius v dětství příliš nestaral, pak to bylo opravdu jako s Remusem. A toho svým způsobem zařadil do škatulky rodina už ve třetím ročníku, to jen později se bůh ví jak dostal k tomu, že se do vlkodlaka zamiloval.
"A ty bys to dokázal?" zeptal se zvědavě i s obavou z odpovědi. "Myslím tím, jestli bys mohl... se mnou... prostě jen tak... ty víš co."
"Uvažoval jsem o tom celý den," dlouze se nadechl jako plavec před skokem do vody, "a dospěl jsem k názoru, že ano," Harry při jeho slovech bezděčně zalapal po dechu překvapením. "Vím, že tě to šokuje a ptáš se, jak je to možné. Já se na to prostě podíval racionálně. Mám tě rád, to jsem nikdy nepopíral a nikdy se to nezmění. Jsem rád v tvé společnosti, máme spoustu společných témat, a když zapomenu na kmotrovství a podívám se na tebe jako muž na muže, tak musím říct, že jsi opravdu pohledný. Ne úplně můj typ, ale na tom až tak moc nezáleží. Pokud ty to cítíš stejně, pak toho máme víc společného, než většina manželů v dohodnutých sňatcích, které jsou v mé společenské třídě obvyklé. Takže... připadám ti pohledný?" zeptal se o dost veselejším hlasem a přidal jeden oslnivý úsměv.
Nevěděl, jak odpovědět. Všeobecně nikdy neuměl nikomu lichotit, přišlo mu to stejně trapné jako lichotky přijímat, a pak nikdy se nad tím nezamýšlel. Teď to hodlal zkusit, i když si nebyl vůbec jistý výsledkem.
Zahleděl se na Siriuse snaže se nebrat v úvahu, že je to jeho kmotr, tedy něco jako strýc. První, co ho zaujalo, byly oči. Stejně jako málo hnědovlasých lidí má oči zelené, ještě měně jich má oči modré a Sirius měl tu nejzářivější modř, jakou kdy viděl, alespoň tedy v ne moc silném světle hůlky. Jeho tvář mohl celkem bez uzardění označit za dokonale krásnou, protože neměla jedinou vadu. Žádné pihy, jizvy, křivý nos nebo cokoliv jiného, dokonce i ty vrásky kolem očí a rtů se k němu hodily.
Sjel pohledem od tváře k tělu. Teď se nedalo nic soudit, vypadalo to, že má na sobě tak deset vrstev látky, ale pamatoval si ho jasně z prázdnin, když po svém domě lítal jen v kalhotách, papučích a rozhaleném županu. Už tenkrát Harryho napadlo, že je to docela nestydaté vzhledem k tomu, kolik lidí bylo v domě. S tím ale Sirius neměl problém možná proto, že měl co ukázat. Neměl tělo jako vzpěrač, ale svaly měl rozhodně mohutnější než Remus nebo konec konců sám Harry. Pořád to ale byl ten druh, kterého se člověk nebál dotknout, vlastně by to mohlo být docela příjemné dotýkat se Siriusova hrudníku.
Přejet po něm dlaní, zjistit, jestli kůže v místech tetování je stejně hladká jako jinde na těle. Prostě si jen znovu připomenout, jaké je to dotýkat se kůže, která není zjizvená. Ne, Remusovy jizvy mu nevadily, to ale neznamenalo, že by se nechtěl dotknout hladkého lidského těla.
Dokázal si to všechno velmi jasně představit, vlastně až moc jasně, tak až ucítil příjemné teplo rozlévající se mu v rozkroku. Raději krátce obrátil hlavu na druhou stranu a zahleděl se do záhybu rudého závěsu. Pozoroval ho, jak se jemně pohupuje a uvědomil si, že je to oficiální. Právě zjistil, že se mu líbí Sirius, jeho kmotr, a prostě a jednoduše je úchyl. Jinak se to nedalo říct. Ovšem, když o tom tak přemýšlel, už to asi na jeho image nemohlo nic zkazit.
Obrátil se zase zpátky a zahleděl se na Siriusovu tvář plnou zvědavého očekávání na jeho odpověď. A navíc něčeho, co v ní nikdy neviděl. Touhy.
Olízl si rty. Nevěděl, co by měl teď udělat. Jestli se očekává jasné 'ano', nebo jestli má třeba Siriuse políbit... pohladit... přitáhnout k sobě. Vážně netušil, jak to naznačit, tak nakonec udělal to jediné, co ho momentálně lákalo. Natáhl se a zajel rukou do Siriusových vlasů. Byly také kudrnaté jako jeho vlastní, jen nebyly prstýnky tak pevně utažené, takže netrčely do všech stran a navíc byly na dotek podstatně jemnější a řidší než ty Harryho.
Muž pomalu natočil hlavu na stranu, takže se rty bezmála dotkl jemné kůže na jeho zápěstí. Oči při tom lehce přimhouřil jako spokojená kočka.
"To budu brát jako ano," zašeptal, pořád do jeho ruky, nakonec zápěstí skutečně políbil, načež se naklonil nad Harrym.
Polibek od Siriuse se od toho Remusova naprosto lišil. Z vlkodlaka sálala potlačená divokost, ovládnutá a převedená do útoku na jeho rty. Tohle bylo nejdřív jemné, skoro až nesmělé nebo nerozhodné, a pak prostě jen vášnivé. V pohybech rtů a doteku jazyka byla sice zkušenost někoho, kdo to dělá po tisící, ale komu je jedno, co si lidé o jeho polibcích myslí. Nebylo to nepříjemné, jen rozdílné od líbání, které doposud zažil, ovšem stejně rozechvívající jako Remusovy polibky.
Sirius se posunul tak, že ho vtlačil do polštářů. Z každého jeho pohybu i doteku dlaně, klouzající po Harryho těle bylo znát, že chce rozhodně víc, než jen se líbat a snad trochu mazlit. Nebyl by proti, jeho penis rozhodně reagoval na vzrušující blízkost pevného mužského těla, jenže byli ve společné ložnici, kde ve vedlejších postelích spali jeho spolužáci.
"Siriusi ne..." odmítl ho společně s tím, jak ho od sebe odstrkoval.
"Co zase?" zabručel nevrle, toho se od Remuse nikdy nedočkal a trochu ho to překvapilo. "Vždyť jsi přeci souhlasil..." i tohle bylo podrážděné, dokonce se ho nepřestal Sirius dotýkat, dál se dobýval rukou pod jeho triko. Něco, na co chvíli nevěděl jak reagovat, protože ani u jednoho svého milence se nesetkal s tím, že by byl tlačen do intimností. U Cedrica to byl on, kdo zacházel o krůček dál a u Remuse stačilo jediné ne a vlkodlak přestal naprosto se vším. V případě Siriuse to asi tak fungovat nebude.
"Jsou tu všude moji spolužáci," vysvětlil a vytáhl si jeho ruku zpod oblečení.
"Přes ta kouzla nic neuslyší," ujistil ho Sirius, který se nedal odradit ani jeho jasným fyzickým odmítnutím, protože přesunul svou ruku na jeho bok, který začal hladit. Vypadalo to prostě, že muž nehodlá držet ruce stranou, ať Harry řekne cokoliv. Možná by se na něj proto měl zlobit, ale ve skutečnosti to bylo vlastně vzrušující. Remus byl v posteli vůdčí a rozhodný, stejně tak i vášnivý, ale z tohohle sálala jistá příjemná nezadržitelnost. Nutilo ho to docela rychle zapomínat na okolí, takže si s překvapením uvědomil, že se i jeho ruce rozběhly po Siriusově těla a rozepínají knoflíčky jeho saka.
"Mohli by se stejně probudit," argumentoval, ale spíš jen tak pro formu. Stejně už druhému muži sundal z ramen sako, mírně rozepnul košili a právě se nakláněl, aby ho políbil na částečně odhalená prsa. Přejel rty po černém tetování a pak po holé kůži, zajímavé bylo, že z tetování ho brnělo pusa, podobně jako ho brněly prsty, když se dotýkal něčeho magického. Tetování tedy nebylo jen na ozdobu, zřejmě v něm byla vpletena i nějaká kouzla.
Sirius se tiše zasmál a rukama mu prohrábl vlasy.
"Ale prosím tě..." odbyl ho, už mu vykasal triko nahoru a jemným tahem ho nabádal, aby se odklonil a mohl být trika zbaven. "Já jsem přišel s Remusem o panictví taky v našem pokoji a to jsem při tom nadával jako dlaždič."
Vyschlo mu z toho v puse. Představil si, velmi jasně představil, Remuse se svou příznačnou divokostí přirážejícího do nahého Siriusova zadku. Jestli měl doteď ještě alespoň trošičku pochybností o tom, jestli to, co dělají, je správné, tak je právě spláchla krev, která se mu nahnala do slabin. Ucítil, jak se jeho penis napnul pod látkou pyžamových kalhot, a rozbušilo se mu srdce. Hodil všechny řeči o tom, že je Sirius jeho kmotr, za hlavu a vrhl se po něm.
Skoro až hrubě ho políbil, ruce vnořené v jeho vlasech, a tlačil ho k posteli, na kterou ho převrátil. Zároveň se tiskl rozkrokem k jeho stehnu a houpal boky, jak se snažil uvolnit ten tlak. Uvědomoval si prudkost svého chování, která asi pramenila z obav stejně jako ze sexuální frustrace, ale bylo mu to jedno. Stejně tak cítil lehké překvapené zaváhání od Siriuse, jež se ovšem rychle rozplynulo.
Muž přijal jeho vášeň bez podivení. Dokonce se k ní přidal, když poměrně prudce stáhl kalhoty z Harryho boků alespoň tak, aby se mohl chopit mladíkova tvrdého penisu.
Zalapal po dechu a musel se odtáhnout od hrudi, kterou líbal, když příjemně hrubé sevření Siriusových prstů stisklo jeho tvrdost. Možná bylo zvláštní o tom teď uvažovat, ale zaujalo ho, o kolik je milencova ruka a dlaň větší než ta Remusova.
"Hmm, tak tuhle krásu jsi přede mnou ty roky skrýval?" zeptal se se smíchem, zatímco jeho ruka lehce klouzala po Harryho penisu. Nevěděl, jak na takový dotaz odpovědět, dokonce měl dojem, že odpověď ani není třeba. Rozhodně ne slovní. Sténání byl nejlepší způsob, jak odpovědět i dát najevo, že se mu to líbí.
Nebránil se, když byl zase převalený dolů, jen doufal, že nikdo neuslyší, jak se tu převalují, nerozhrnou závěs, nebo rovnou nespadnou z postele. To by se asi špatně vysvětlovalo spolužákům, že se tu muchluje s hledaným masovým vrahem.
"Co bys chtěl, abych udělal?" vyptával se svůdným šeptem Sirius. "Chceš, abych ti ho vykouřil? Nebo chceš rovnou ošukat?"
Znovu zalapal po dechu, tentokrát jak kvůli ruce, která rozhodně věděla, jak potěšit, tak i kvůli nemravným slovům. Nikdy si nepomyslel, že bude tak vzrušující poslouchat někoho, jak mluví sprostě a nabízí mu různé druhy potěšení.
"To druhé," zašeptal bezděky. Vůbec nad ničím neuvažoval, jen toužil po tom ucítit ve svém těle horký penis, momentálně ten Siriusův. Už mu ani na mysl nepřišlo, že by na tom bylo něco špatného. Bylo to jen dobré, protože Sirius byl prostě Sirius. Miloval ho už dlouho, jen zatím ne tímhle způsobem, ale byl si jist, že ho bude moci milovat jako milence.
"Nenasytný Nebelvír," zašeptal mu do ucha, stiskl napnutý krk jemně zuby, až donutil Harryho bolestně vydechnout, ale byla to dobrá bolest. Taková, ze které vás zamrazí v zádech. Vzápětí zasténal znovu, tentokrát nevrle nad ztrátou horké dlaně na penisu, to když se Sirius odtáhl stranou. Vztáhl k němu ruku, jak si ho chtěl zase přitáhnout k sobě, ale muž ho úsměvem zastavil.
Potřeboval trochu prostoru pro to, aby jim oběma stáhl kalhoty a sobě také rozepnutou košili. Oblečení se navršilo vedle postele a oni dva konečně byli nazí. Harrymu to poskytlo možnost nepokrytě si Siriuse prohlédnout v celé jeho kráse. Sjel pohledem po jeho těle až k rozkroku, kde pozornost poutal vzrušený penis. Nemohl nesrovnávat s Remusem, rychle ale dospěl k názoru, že se to srovnat nedá. Oba penisy byly stejně přitažlivé a jen z myšlenky na ně měl sliny v puse.
Sirius se trochu ušklíbl, spíš pobaveně.
"Jeho je delší a užší, můj kratší a silnější," řekl, jako by mu četl myšlenky, donutilo ho to zrudnout a zároveň to byla další vlna do jeho vzrušeného penisu.
"Já jsem přeci... nechtěl jsem..." slyšel se breptat.
"Klid," dostalo se mu uklidnění i polibkem. "Já jsem spokojený a je to vážně tak. Opravdu. Už jsme si je měřili s krejčovským centimetrem v ruce."
Nebyl si jist, jestli to myslí vážně, ovšem hláseček mu našeptával, že Sirius by skutečně byl něčeho takového schopen. Trochu se zarazil, když se mu začal prohrabovat v nočním stolku. Tušil, co tam hledá, tak se rychle posadil, aby mu pomohl najít flakónek s lubrikantem dřív, než tam muž narazí na něco nepatřičného. Jako na pornočasopis, co právě vytáhl ven, krátce na něj pohlédl a pak ho naprosto s klidem odložil na noční stolek. I tak Harry zrudl až na zadku, dokonce snad doslova. Sirius se ani nad jedním nepozastavil, jednoduše dál pokračoval v hrabání, dokud nenašel, co hledal. Harry mu to najít už nepomáhal, raději se do toho nepletl a neupozorňoval na žádné jiné kompromitující věci, co tam měl.
"Pojď ke mně," řekl Sirius, jednou rukou si ho přitáhl k sobě pro další polibek a to tak, že se Harry mohl celým tělem opřít o jeho hruď.
Bylo to příjemné, cítit silné mužské tělo přitištěné na vlastních prsou. Jiné než s Remusem, ale rozhodně pěkné. Nepřerušoval polibek, jen dlaněmi klouzal po pevných, silně se rýsujících svalech. Zároveň cítil, jak ho Sirius v dlouhých tazích hladí po zádech. Na chvíli jeho ruka zmizela z Harryho zad, slyšel otevírání lahvičky a pak ruku opět ucítil. Tentokrát na svém zadku. Prsty klouzající mezi jeho půlky a pak celkem bezostyšně rovnou do těla. Zalapal po dechu a přerušil polibek. Uniklo mu tiché zasténání, ale opravdu jen tichounké, protože přes veškerá kouzla, měl pořád dojem, že by je tu mohl někdo načapat. Musel si přiznat, že je to svým způsobem vzrušující.
"Chceš víc?" zeptal se Sirius hlasem, o kterém myslel, že z jeho úst prostě nikdy neuslyší. Ještě před ani ne dvaceti minutami o tom byl naprosto přesvědčen. Teď se mu líbil a rozhodně by ho rád slyšel kdykoliv znovu.
"Hned teď... chceš?" šeptal mu dál do ucha a pohyboval prsty.
Zmohl se jen na souhlasné zakývání hlavou, doplněné o prudké vydechnutí nesouhlasu, to když milenec vytáhl své prsty z jeho těla. Jeho protest byl hned umlčen, když ucítil, jak do něj proniká špička penisu. Už měl své zkušeností, pohnul boky vstříc tlaku a uvolnil se. Zasténal a trochu se propnul.
Opřel se rukama o Siriusův hrudník, získávaje tak potřebnou oporu, a dosedl. V tu chvíli ho penis naplnil a on nemohl udělat nic jiného, než slastně zalapat po dechu. Stejný vzdech unikl i Siriusovi, jenže zněl částečně jako 'kurva, to je ono'. Nijak zvlášť si nelámal hlavu s tím, co muž pod ním říká, nemělo to význam a stalo se to zvláštně vzrušující kulisou.
Pohnul se. Nahoru a dolů. Klouzal po penisu a zas a znovu se ponořoval do slasti, kterou mu to způsobovalo. Ucítil, jak mu Sirius zaryl do jednoho boku prsty a pak ruku na svém penisu. Rozkoš tak přicházela ze dvou stran. Nemohl být spokojenější. V koutku mysli dospěl k názoru, že tohle bude nakonec milovat, stejně jako svým specifickým způsobem miloval i Siriuse. Teď nad tím ale skutečně nemohl přemýšlet, slast ho zaplavovala ze všech stran s takovou intenzitou, že věděl, že moc dlouho nevydrží. Navíc na to jednoduše kašlal, prostě toužil se udělat a ne předvádět, jaký je borec. Taky na co jiného, než na vlastní uspokojení mohl myslet, když měl tvrdý penis v zadku a horkou, šikovnou ruku, která laskala jeho erekci.
Vlna orgasmu sevřela jeho tělo, sklouzla mu po páteři a donutila ho vybuchnout. Tlumeně vykřikl, pak jeho výkřik přešel v zasténání a nakonec v prudké nádechy. Zůstal chvíli strnulý, jak si ještě užíval poslední vzpomínky na ten pocit, stejně jako přetrvávající tvrdou erekci hluboko v jeho těle. Nakonec se uvolnil, sklonil hlavu mezi ramena a shlédl na Siriusovo břicho potřísněné bělavou lepkavou tekutinou. Věděl, že jeho milenec ještě nebyl, hodlal to vzápětí napravit, ale nedostal šanci.
Starší muž mu poskytl tu chvilku, kdy si užíval svého vyvrcholení, pak ho ale prudce převrátil pod sebe a znovu do něj s vlastní potřebou ukojení pronikl. V ten okamžik se prudce zajíkl. Ne bolestí, spíše překvapení. Bolesti necítil ani špetku, protože byl po prožitém orgasmu dokonale uvolněný, jen nečekal náhlou změnu polohy a úhlu pronikání.
Zatnul prsty do prostěradla, pozvedal boky, jak jimi Siriusovi vycházel vstříc, a jednoduše se nechal šukat, protože jiné slovo pro to nebylo. S každým prudkým, vášnivým pohybem v jeho nitru cítil opět vzrušení, ale ani ve svém věku se mu nemohl postavit za tak krátkou chvíli. Bylo to trochu frustrující a mučící. Několikrát zakňoural v protestu, nic víc. Ani by neměl víc času, Sirius nepotřeboval moc, aby sám vyvrcholil v několika prudkých hlubokých přírazech, při kterých dost hlasitě a neslušně komentoval, co dělali, a pak se skoro zhroutil rovnou na Harryho.
V první chvíli bylo jejich postavení příjemné. Natočil hlavu na stranu, dotkl se slané kůže na milencově krku a vysloužil si za to hned odměnu v podobě líného polibku. Ale váha těla spočívajícího mu na žebrech byla vážně nepříjemná, dokonce ještě než rozpojil polibek, zatlačil na Siriusova prsa, jak mu naznačoval, aby se posunul stranou. Starší muž byl proti Harrymu vážně velký, daleko větší než Remus, jehož tíhu dokázal mladík snášet na hrudi daleko déle.
Sirius se odvalil stranou na svou půlku postele, aby se tak řeklo, a Harryho ovanul chladný vzduchu nepříjemně štípající na holé a zpocené kůži. Dech už měl klidný, cítil se malátný a zároveň se mu podivně stáhl žaludek. Byl to uspokojivý sex, fyzicky rozhodně hodně uspokojivý. Duševně to ale nebylo takové, jako když se miloval s Remusem. Jako by v tom cosi chybělo. Něco podstatného, co by nejspíš nazval pravou láskou. Rozhodně by neřekl, že necítil příjemný vřelý pocit ze Siriusovy přítomnosti stejně jako z náklonnosti, kterou mu muž dal, ale bylo to jiné. Asi by si dokázal zvyknout. Dokonce i uměl potlačit bodnutí provinilosti říkající mu, že nejspíš právě Remuse podvedl. Sice věděl a věřil, že to bylo pro vlkodlakovo dobro. Kupodivu to i cítil v srdci, jako kdyby se právě spojily všechny konce nějakého složitého propletence a utvořili jasný obrazec. Jenže jeho výchova a něco, co by někteří možná nazvali zkostnatělostí, jasně říkala, že spát se Siriusem rovná se nevěra Remusovi.
"Harry," promluvil muž po jeho boku, přesunul se a naklonil nad něj, "jsi v pořádku?"
To byl dobrý dotaz. Byl v pořádku fyzicky, stejně jako emocionálně a obojí ho to překvapovalo. Kromě toho malého bodnutí tu nebylo naprosto mimo očekávání nic, nač by si chtěl stěžovat. A vážně se cítil jakoby spojený, celistvý. Podivný pocit.
"Jo, jsem," odpověděl popravdě, tentokrát žádná maska, kterou nasazoval, když si myslel, že lidé kolem potřebují vidět Harryho Pottera druhým jménem; Pan naprosto v pohodě. Zvláštní na tom tentokrát bylo, že v mdlém světle hůlky měl dojem, že se Sirius netváří moc přesvědčeně.
Udělal jedinou věc, o které si byl jistý, že ho přesvědčí. Přesunul se, zatlačil mužovi do ramena, aby ho donutil si lehnout a pak mu položil hlavu na hruď. Sirius na chvíli strnul, dokonce přestal dýchat, než se dlouze nadechl a položil Harrymu ruku kolem těla. Pak ucítil, jak se mu nos zavrtává do hustých kadeří.
"Teď co?" zeptal se po chvíli, kdy prostě jen ležel a hypnotizoval baldachýn nad nimi, zatímco cítil Siriusovu ruku, jak se ho zlehka dotýká na boku a na břiše.
"To si... přesně nejsem jistý," připustil Sirius. "Nejspíš se prostě sejdeme u Remusovy postele a řekneme mu o našem plánu včetně toho, že už jsme ho stejně provedli za jeho zády. Nevím... mám dojem, že by to mělo stačit, jelikož... je to docela zvláštní to říct, ale mám dojem, jako by všechno bylo najednou..."
"... spojené a celistvé," dokončil za něj. "Jo, já mám taky takový podivný pocit, že je tohle správné, jen je to taky trochu divné. Je to... některé věci a... asi bych řekl hodnoty jsou mezi mudly jiné než mezi čaroději, takže tohle všechno kolem, možná je to tady normální, ale ve světě, kde jsem žil, to normální není," trochu se zarazil v řeči a vřele doufal, že tentokrát se Sirius nad slovem nenormální nebude pozastavovat. Nemyslel to přeci osobně.
"Mudlové jsou zaostalí a ty nejsi mudla. Prostě zapomeň na to, co ti kdy řekli, a řiď se tím, co chceš, co ti říká srdce a tvoje magie," poučoval ho Sirius, tentokrát to znělo docela dost kmotrovsky, až se nad tím musel Harry ušklíbnout. Taky uznal, že to je pravda. Záleželo na tom, co cítí, a on cítil soulad. Tečka. Další přemítání by ho, zejména teď když se mu klížily oči, jen přivedlo do slepé uličky.
Trochu se posunul, konečně si pořádně přitáhl peřinu a uvelebil se na mohutné mužské hrudi. Dospěl hned k názoru, že je to rozhodně pohodlný polštář, takže zavřel oči a nechal se unést spánkem.
Ráno se probudil sám, taky zmizel jeho neviditelný plášť a Sirius mu na druhou stranu eseje z lektvarů – proč musel sakra použít zrovna tu? - načmáral prostý vzkaz; Ošetřovna. Co nejdřív.
Poznámka autorky: V příštím díle malá akce (tak trochu) a pak už bude jen několik kapitol polívky před finálním vyvrcholením. Proč to v návaznosti na tuto kapitolu zní tak perverzně?
Za betování děkuji Adelaine.
Za komentáře potom xlovexx, belldandy a Bobo. Budu se těšit na vaše další komentáře a pokud nechcete komentovat, tak alespoň prosím klikněte v anketě. Děkuji.