Věnování: Věnováno belldandy za její návrhl názvu k předešlé kapitole a to "Odhalené tajemství".   Převaloval se v posteli ze strany na stranu už tak dlouho, že vážně zvažoval vzít si nějaký lektvar na spaní. Měl by se cítit nadšený z toho, že zítra bude mít dost...

  Tentokrát navštívil Snapea v daleko příjemnějším prostředí, než byl jeho dům a to v Bradavicích, kde měl lektvarista pokoje, ve kterých zůstával během deseti vyučovacích měsíců. Bradavice samotné měl Lucius v oblibě, protože se na několik let staly jeho domovem a poznal tu mnoho...

Věnování: Věnováno opět yellow za návrh názvu pro minulou kapitolu "Neslušný návrh". Děkuji ji za vřelou spolupráci.   Odhalené tajemství   Cítil se zase jako malý kluk, kterého ředitel kárá a to už se dlouho nestalo. Asi to bylo tím, vlastně to tím bylo určitě, že se sám cítil...

  Otcovská láska   Souhlasit s početím dítěte bylo to nejmenším, co mohl po tom všem pro Luciuse udělat. Jeho stud se nedal ani slovy popsat. Několikrát se o tom pokoušel se svým manželem mluvit, omluvit se, slíbit, že už se ho nikdy nedotkne, nikdy se ale rozhovoru nedočkal,...

  Věnování: Tato kapitola je věnováné má již věrné čtenářce yellow za její návrh jména předešle kapitoly. Její vítězný název byl "Propojeni".    Neslušný návrh   Přesně nedokázal odhadnout moment, kdy se začal cítit tak mizerně a unaveně, ale bylo to už několik...

  "Já vím že ne, spíš to byla jen taková olivová ratolest," čtení knih, kterému se občas věnoval, na něm kupodivu zanechalo následky, "Chtěl jsem se omluvit za to, jak jsem se choval, když jsem vám o chystané svatbě říkal." "Já se na tebe přeci už dávno nezlobím. Oddával jsem tě? Oddával....

Propojeni   "Dnes jsi nějak potichu, Harry," podotkla Hermiona s jasnou obavou v hlase i v očích, "Bolí tě jizva?" zeptala se. "Co?" bezděky se dotkl svého čela, načež zakroutil zamítavě hlavou, "Ne, vůbec ne, jsem jenom unavený, to je všechno. Už se tu učíme celé hodiny." "S tím...

  Co se stane v sídle, zůstane v sídle   Nechápal, jak si toho mohl nevšimnout. Ta podoba s vílou byla až zarážející. Teď, když tu Lucius ležel nahý na bílém prostěradle, to bylo jasně vidět. Jeho kůže byla na pohled tenká, prosvítaly pod ní žíly, a zároveň jakoby svou barvou...

  V sobotu večer a v neděli ráno   Když se ráno dostal na snídani, podávanou v jídelně, kam ho museli zavést skřítci, tak ho jeden z nich informoval, že pan Lucius se už nasnídal, jako vždy časně, a odešel někam ven. Harryho hodinky hlásily, že je devět ráno, což podle jeho názoru...

    Promnul si ruku. Necítil v ní bolest, jen jemná mravenčení a zároveň jakoby mu byla odcizena. Odtržena od těla a pak znovu přišita, bez toho, aby se někdo snažil správně zkompletovat nervová zakončení. Zahleděl se na ni, jakoby si myslel, že na ní uvidí známky špatně zhojeného...