Neznalost nepřítele - 4. kapitola
Po chvilce váhání se vydal doleva a kupodivu narazil na salonek, který byl plný knih, i když jako knihovna nevypadal. Hermiona tam byla, taky kde jinde, prostě milovala knihy, ovšem nečetla si. Jen tak seděla a mračila se, jakoby o něčem hodně přemýšlela.
"Harry," upřímně se zaradovala když ho viděla, hned se ale zase stáhla, "Snad sis nepřišel číst?" poškádlila ho nuceně. Dávno už věděla, že mladík čte vlastně docela často, jen má schopnsot nebo spíš touhu, to víc skrývat.
"Spíš jsem přišel za tebou," odvětil a posadil se, "O čem přemýšlíš, Hermi?" zeptal se opatrně a zároveň zvědavě.
"Tak různě... o letošním roce v Bradavicích například. Zvažuji, jaké to bude," odmlčela se, "Omlouvám se Harry, prostě se omlouvám za to, jaká jsem husa," povzdechla si a zakroutila hlavou, "Moje rodiče jsou hrozně liberální, víš? Učili mě, že všichni jsou si rovni, jedno jakého jsou pohlaví, národnosti, barvy pleti, vyznání nebo sexuality. Ve škole, když jsem byla malá, tak to bylo dost peklo. Nejen proto, že jsem byla šprtka, taky proto, že jsem chránila všechny ty bezbranné a tvrdila, že všichni jsou si rovni. Pak jsem přišla do kouzelnického světa," podívala se na něj a on si narovnal brýle, to dělal často, když se snažil soustředit, hned se tomu usmála, "byl to ráj, víš? Až na pár bláznů, jako jsou Malfoyovi, byli všichni tak tolerantní. Myslela jsem, že jsem stejná, ale teď mám dojem, že ne. Cítím se tak provinile, že neuznávám tvou lásku, jenže...," potřásla hlavou.
"Myslím, že o tom moc přemýšlíš," hned věděl, kde je její problém, "Já taky přemýšlel, ze začátku, a pak jsem prostě přestal. Navíc, kdybysi skutečně byla ten špatný člověk, jaký si myslíš,že jsi, pak by ti to nevadilo a ani bys o tom neuvažovala. Vážně. Nezapomínej, že já ty lidi znám."
Nemyslel jen Dursleyovy, ale všechny ty, se kterými se během svého života setkal a že jich bylo požehnaně. Ve škole, na ulici, kam jen vkročil jeden byl, naštěstí je vyvážili ti dobří a snášenliví.
"Možná máš pravdu, ale stejně si nejsem jistá, jestli si o nich chci povídat. Ne s nimi!" zamávala rukou rychle, "U nich je to stejné jako s tebou, to jen to celé s...," nevěděla jak dokončit.
"Se třemi ptáčky v jedné kleci?" zeptal se se smíchem v hlase.
"Ale, Harry...!" pokárala ho a skoro se také smála. Nebylo to s ní tak špatné, jak si sama myslela.
"To jsem se nenaučil od Siriuse, vážně, to byl tvůj Remus," slovem 'tvůj' sampozřejmě myslel, že ho má dívka v oblibě. Zasmáli si, ne, opravdu se neměla čeho bát, věděl, že si na to rychle zvykne. Byla to přeci Hermiona, jeho nejlepší kamarádka. Až když se oba vrátili do pokoje se celý rozhovor stočil k Voldemortovi a válce. Dozvěděl se, že se chtějí dvojčata přidat k Řádu, ale jejich matka je razantně proti. Nedivil se, chápal ji, on sám by to taky rád Remusovi a Siriusovi zakázal, stejně jako všem ostatním, ale vědě.l že je to blbost a že tu nejsou jen pro jeho ochranu. Nesnášel, že za něj chtějí lidé riskovat život. Dostali se k nenápadným, občas i nápadným, článkům a poznámkám v Dením věštci poukazujícím na to, že je už možná Brumbál moc starý na řízení školy. Všichni se shodli na tom, že je to naprostý nesmysl, protože ředitel byl zdravý, čilý a zcela při smyslech. Jediný, kdo by měl rezignovat, byl podle všech ministr.
Jelikož musí být všemu konec, tak i jejich spiklenecké plánování muselo být odloženo na druhý den, protože se přiblížila půlnoc a on slíbil, že dorazí do ložnice. Rozloučil se s přáteli – ne, dvojčata si samozřejmě neodpustila trochu nemravné poznámky a Ron si zase neodpustil, aby je neposlal do háje – a odešel do ložnice. Tedy, spíše se zastavil za dveřmi a zaváhal, protože se potřeboval uklidnit.
Pak vstoupil.
"... mluvil jsem s ním, ale znáš Albuse, nechce o tom nic slyšet... Harry!" přerušil svou řeč Sirius uprostřed věty.
Oba jeho milenci už leželi v posteli, připraveni jít spát a vzájemně se objímali. Bylo to docela legrační je tak vidět, zejména Remuse v teplém froté pyžamu s károvaným vzorem, které pěkně kontrastovalo s tím, že Sirius měl na sobě jen kalhoty z nějaké jemné látky. I když ono to bylo všeobecně zvláštní je tak vidět.
"O čem jste se bavili?" zeptal se, muži si vyměnili pohled, takže se ušklíbl, "Jasně, něco, co nesmím vědět," odpověděl si rovnou z hořkým sarkasmem.
"Řekli bychom ti to, kdybychom mohli," chlácholil ho jemně Remus.
"Ano, jistěže řekli," zabručel. On měl na to co můžou říct a co ne docela jiný názor. Podle jeho mínění by mu měli všichni rovnou říct, co se kolem děje, místo toho, aby si to musel nějak složitě zjišťovat. Loni to dopadlo tak špatně právě jen proto, že mu nikdo neřekl o Věštbě, kde je ukrytá nebo co v ní je.
Muži se na sebe podívali, Sirius se mračil a Remus vypadal trochu zoufale, jako když bojuje sám se sebou. Tenhle výraz už u něj několikrát viděl, pokaždé když chtěl říct ne, ale ono to tak docela nešlo. Nechtěl, aby se tak vlkodlak choval a cítil, nechtěl mu způsobovat nepohodlí, protože to byl jeho milovaný Remus.
"Půjdu se osprchovat... jestli tedy můžu," pro jistotu změnil téma, dokonce se jemně usmál. Snad se tím případná krize urovnala, protože světlovlasý muž se viditelně uvolnil, když to vypadalo, že se dál nebude rozebírat nic týkajícího se Řádu.
"Určitě, my oba už tam byli," ujistil ho Sirius.
Nechal je tam i se všemi jejich tajnými rozhovory a zašel do koupelny. Zdejší koupelny měl rád o něco víc než bradavické, byli stejně přepychové ale o mnoho víc, jak by se dalo říct, rodinné. Uklidňovali ho, alespoň loni tomu tak bylo, dnes ale ne. Nevěděl, z čeho by se měl cítit divně víc, jestli z toho, že před ním pořád někdo něco tají nebo z toho, že bude dnes v noci spát se dvěma muži najednou.
Rychle se rozhodl, že druhý problém je akutnější, přeci jen to o tajení důležitých skutečností ví už dávno a do teď se s tím potýkal dobře. Zato milování se dvěma muži mu dělalo velké starosti. Vytvořil si v hlavě celou řadu představ, které ani zdaleka nebyly tak příjemné, jak by asi být měly. Jistě, byly vzrušující, ale dost často se při myšlenkách na ně cítil jakoby omezený, spoutaný, bezmocný. Nevěřil, že by mu Remus se Siriusem ublížili, jenže oba byli dospělí, silnější a převyšovali Harryho o dobrou hlavu. Jak by se v přítomnosti dvou dospělých mužů mohl občas necítit stísněně.
Zatímco nad tím přemýšlel, stihl svou večerní hygienu, přičemž dal docela důraz na čištění zubů, aby mu nebylo cítit z pusy. Celkově se připravoval jak na první rande, dokonce byl i stejně nervózní.
Na vlasy už dávno kašlal, jen je prohrábl rukou a pak se konečně vrátil do pokoje. Váhavě se zastavil ve dveřích, aby se dlouze zahleděl na postel. Netušil, jak byl v koupelně dlouho, každopádně za tu dobu se stačil vlkodlak zbavit horního dílu pyžama. Pořád byli ve vzájemném objetí, tentokrát mnohem více erotickém než předtím. Sice se nijak divoce nelíbali, nestrkali si ruce do kalhot, ale to, jakým způsobem putoval Sirius prsty po Remusově hrudi bylo smyslné a vzrušující. Oni takoví byli sami o sobě, stačilo je jen vidět společně nahé. A navíc se k sobě dokonale hodili, nejen duševně, protože je spojovalo mnoho, teď viděl i fyzicky.
Kromě obavy ze samotného sexu s nimi právě pocítil i vinu za to, že se mezi ně postavil. Bylo mu sice oběma opakovaně tvrzeno, že mezi nimi nijak nestojí. Že se všichni vzájemně milují a přijímají. On o tom stále trochu pochyboval.
Už se nadechl k tomu, aby jim navrhl, že se někam vzdálí, než se domazlí nebo došukají, podle toho na co měli náladu, jenže to už si ho Sirius zase všiml.
"Co stojíš?" pozvedl obočí, "Mazej do postele!" rozkázal hravě, ne se skutečnou přísností, přesto si od vlkodlaka po svém boku vysloužil nesouhlasný pohled. Navíc ho světlovlasý muž dokonce pustil proto, aby se posadil a vztáhl k Harrymu ruku.
"Pojď k nám..," vyzval ho měkkce, hlasem, který byl rozhodně svůdný, i když to asi nebyl účel. Ne, jemu se vzdorovat nedalo, když takhle mluvil a nabízel svou teplou náruč, ve které se mladý nebelvír vždycky rád skryl před světem.
Vlezl na postel a rovnou zamířil k Remusovi pro polibek, jen krátce pohlédl na druhého muže, co ten si o tom myslí. Sirius se usmíval. Ani v nejmenší to nebyl nějaký zdvořilý úsměv člověka, který se stydí, že vidí něčí intimní chvilku, v tomhle bylo dravé očekávání toho, co přijde. Bylo jasné, že chce vidět, jak se Harry s Remusem líbají, vlastně nejspíš chtěl vidět daleko víc.
Zavřel oči, jak se dotkl známých rtů svého milence a ucítil jeho ruce, jak se mu ovinuly kolem zad, když ho vtáhl do příjemného a pevného sevření, ze kterého nebylo úniku, ani kdyby chtěl. Přesně tak to miloval, uklidňovalo ho to. Sevřel Remusova ramena a víc se k němu přitiskl, dost na to, aby se mohl slabinami otřít o jeho stehno. Nervozita přešla ve vzrušení rychleji, než by si vůbec byl odhodlán hádat, že se stane.
Prostě to bylo přirozené klesnout pod Remusovými doteky na bok a nechat se jím líbat, hladit. Jeho ruce klouzající mu po zádech, po bocích... Přidal se další pár dlaní, který mu iniciativně hned vytáhl triko nahoru a rovnou se začal dobývat na holé tělo. Hned na to ucítil za svými zády teplé tělo, které se těsně přitisklo k němu a rty na krku, laskající jeho jemnou kůži. Samozřejmě ucítil i dvojici tvrdých penisů zatím skrytých pod látkou jak se tisknou k jeho stehnům. Remusův zepředu, zároveň tím dráždící i jeho vlastní erekci a Siriusův zezadu, který se málem dotýkal jeho zadku.
Bylo to vzrušující víc, než cokoliv, co kdy zažil, ale stejnou měrou i znervóznující. Muži se k němu přivinuli ještě víc, natolik, že je mohl Sirius snadno obejmout oba a dostat se rukou až na Remusova záda. Zároveň tím velmi silně vtiskl vzrušený penis k Harryho pozadí a zasténal. Mladíka z toho prudce zamrazilo v zádech. Stalo se přesně to, čeho se obával. Byl mezi nimi uvězněn tak, že jediné, co mohl dělat, bylo se kroutit.
"Ne!" vydechl prudce, když přerušil polibek s Remusem,"Ne..," zopakoval klidněji, to už je oba od sebe odstrkoval. Vlkodlak ho samozřejmě hned pustil, jakmile jen naznačil, že chce pryč, Sirius byl trochu zdráhavý, ale silou ho nedržel. Jen frustrovaně vydechl, když se Harry zcela vyprostil z jejich objetí a dokonce se posadil dál od nich.
"Já se omlouvám... nemůžu," potřásl nesouhlasně hlavou, "Půjdu... někam půjdu a vy můžete spolu... pokud chcete... pak mě jen zavolejte," slyšel se udýchaně blekotat. Nevěděl, jestli za to může to, jak mu prudce buší srdce, skoro až bolestné vzrušení mezi stehny nebo úzkost které mu svírá krk. Všechno trojí by ho snadno mohlo proměnit v blábolajícího pitomce.
"Harry, počkej," zadržel ho kmotr, dokonce mu sevřel lehce loket, "Co se stalo? A neříkej, že se ti nelíbilo, co jsme dělali na to máš moc tenké kalhoty," sklouzl pohledem k jeho rozkroku a výmluvně zvedl obočí.
Zdráhal se jim říct o svém hysterickém strachu, protože si připadal jako nějaká fňukající panna. Napadlo ho, že se mu částečně vysmějí a řeknou mu, že se chová jako naprostý hlupák. Povzdechl si.
"Nelíbí se mi být... uvězněný," starší milenci se podívali nejdřív po sobě, pak na Harryho, "Celé prázdniny jsem uvažoval o tom, jaké to bude být... no s vámi oběma a pokaždé... vždycky jsem skončil v myšlenkách u toho... že...," špatně se mu to vysvětlovalo, když na něj tak upřeně koukali, "Miluji, když mě... ach, k čertu s tím!" vydechl prudce, "Miluju, když me pícháte, opravdu je to skvělé. Od vás obou," podíval se na kmotra, "ale nelíbí se mi představa že mi ho jeden straká do pusy a druhý do zadku, já jsem mezi vámi a nemůžu se bránit..."
"Bránit?" zopakoval Remus napůl v dotazu, náhle ve tváři podivně bledý, "Proč bránit?"
"Já nemyslím doopravdy bránit, Remi," zakroutil rychle hlavou a zvedl ruce dlaněmi vzhůru ve smířlivém gestu, "Jen nemám rád pocit, když mám dojem, že jsem v pasti. Já vím, že mi neublížíte, ale jste silnější než já a kdyby...," odmlčel se, bylo mu jasné, že to jen zhoršuje.
"Možná tomu rozumím," nadhodil vlkodlak, "Obáváš se, že kvůli našim zkušenostem a věku budeme logicky předpokládat, že budeš dělat, co řekneme."
"Ne, to spíš že jsem pro vás pro oba vždycky holka," vysvětlil.
Sledoval, jak se na sebe muži podívali, Sirius se tvářil malinko zmateně a nechápavě, jakoby mu nebylo jasné, o čem je tu řeč. Harryho napadlo jak moc rovné je vlastně postavení žen v kouzelnické společnosti, protože bylo možné, že slovo 'holka' jako synonymum pro někoho slabšího jeho kmotr vlastně nechápe.
"Sice přesně nevím, co tím myslíš," potvrdil Sirius jeho domněnku, "ale nebudem dělat nic, co ty nebudeš chtít nebo ti to bude nepříjemné. Jestli se nechceš účastnit, tak nemusíš, ale...," pohlédl krátce na Remuse, který se jemně pousmál, "nemusíš odcházet. Zůstaň tu s námi... hmm?" zvedl tázavě obočí.
Představy jeho dvou milenců jak jsou společně v posteli.... Jak se vzájemně dotýkají, hladí své penisy, líbají se nebo jak Remus přiráží do Siriusova zadku, to bylo něco, o čem snil už několik měsíců. Jistě, věděl že to jednou zažije, ale možnost si prostě sednout a dívat se bylo trochu něco jiného, než se milování zúčastnit.
"Dobře, to by se mi líbilo," připustil hlasem zhrublým vzrušením ,díky kterému mu vyschlo v krku. To stačilo k tomu, aby je to ponouklo k činům. Remus mu věnoval ještě jeden ze svých melancholických úsměvů, které na něm každý miloval, a pak už si k sobě přitáhl Siriusovu hlavu. Sirius mu polibek oplácel se stejnou lehkostí a přirozeností, jakoby tu Harry vůbec nebyl, nebo jakoby to bylo něco normálního. Spíš to druhé, protože jasně zahlédl modrý lesk pd přivřenými víčky, který byl zaměřený na něj.
Sirius se víc naklonil nad Remusem, vlkodlak se uvolnil z napjatého polosedu a klesl na záda, nechávaje svého milence, aby ho líbal. Nebylo to přímo podvolení se, jen mu dával možnost si pohrát, čehož Sirius s velkou radostí využil. S povzdechem rozpojil jejich rty a začal jimi putovat po štíhlém těle.
"Hmm, miluju chuť tvojí kůže," promluvil mezi polibky, "Brní mě z toho zuby a rty... miluju to," šeptal tiše, zatím co jeho rty hladily Remusovu hruď. Zastavil se u jedné bradavky, sevřel ji mezi zuby a zvedl k Harrymu pohled, jak kontroloval, jestli se divá.
Jistěže se díval. Cítil, že tam sedí s pusou pootevřenou, fascinovaně je sleduje a zároveň přemýšlí o tom, jestli sáhnout do vlastních kalhot nebo se ještě trápit. Netušil, že by mu stačilo takhle málo, jen pár jejich vzájemných polibků a prakticky neškodných doteků, aby se dokonale vzrušil.
"Pokračuj... níž," vyšlo mu ze rtů dřív, než si uvědomil, že to říká. Chvilku se nebyl jist, jestli si třeba nedovolil něco proti pravidlům, ale Siriusův chraplavý smích a Remusovo zasténání ho přesvědčilo o tom, že rozhodně ne. Jeho žádosti bylo vyhověno prakticky okamžitě. Sirius pokračoval v líbání Remusova břicha, vlkodlak se pod ním lehce prohýbal a těžce dýchal, ovšem nesnažil se pomalé mazlení urychlit. Jen jednou rukou hladil Siriuse po zádech a druhou svíral jeho rameno. Normálně nebyl vlkodlak tak klidný, dnes asi chtěl udělat hezké představení. To se mu rozhodně dařilo.
Harryho penis tepal skoro až bolestně. Už to nemohl dál odkládat, stáhl si kalhoty tak, jak to bylo nutné a chopil se vlastní tvrdosti, aniž by odtrhl pohled od svých dvou milenců.
Oba mu přitom věnovali krátký pohled, ale jenom Remus zůstal upřeně sledovat jeho ruku, jak laská tvrdý penis, Sirius zase zavřel oči, protože se momentálně soustředil na sundání vlkodlakových kalhot a pak rovnou přenesl svou pozornost k jeho penisu. Okamžitě se ho chopil jak rukama, tak rty a jazykem.
Harry jen zalapal po dechu, když to viděl, a stiskl svou erekci ještě pevněji. Nejenže on sám byl v kouření naprostý diletant, což si koutkem mysli uvědomoval, navíc to bylo to nejvíce vzrušující, co kdy v životě viděl. Obyčejný fotkám v časopisech, třeba i těch kouzelnických, se to prostě rovnat nedalo.
Třel svůj penis intenzivně, tvrdě, přesto to nemohlo být dost. Sledování Siriusova jazyku, který bezmála delikátně klouzal po Remusově erekci, bylo tak intenzivní, že musel mít víc než jen ten pohled.
Olízl si rty, trochu nejistý, jestli smí, pak ale všechno hodil za hlavu společně s kalhotami, které si rychle stáhl, a přesunul se za Siriuse. Nejdřív se jen lehce dotkl jeho zad, kdyby to přeci jen bylo mimo pravidla hry a muži ho chtěli vyhnat. Nic takového se samozřejmě nestalo, naopak se pod jeho dotykem milenec pronul a pustil vlkodlakův penis z pusy.
"Hmm, já věděl, že ti to nedá," zavrněl spokojeně, zaklonil hlavu, a aniž by přestal třít tvrdou erekci ve své dlani, políbil Harryho na rty. Docela úctyhodný záklon na muže jeho věku. Mladík mu polibek oplatil, vklouzl jazykem mezi jeho rty a zároveň rukou sjel po jeho nahé hrudi, až k penisu, stále se tisknoucímu pod vlhkou látkou jeho kalhot. Svou vlastní tvrdost by nejraději přitiskl k pevnému zadku, který měl tak na dosah, ale ta pozice byla přeci jen trochu krkolomná.
"Jestli hodláte... pokračovat," ozval se Remus rozhodně tak, že by s pokračováním souhlasil, "tak bych se trochu posunul."
Nikdo neprotestoval, jen Sirius ho ještě poškádlil vhkým polibkem na penis, než ho pustil. Vlkodlak se posunul nahoru, tak aby se mohl opřít o čelo postele, pak se natáhl a uchopil Harryho za ruku. Chvilku ho napadlo, že ho zase vtáhnou mezi sebe a zamrazilo ho z toho v zádech, ale jediné, co se stalo, bylo že ho Remus políbil na dlaň v bezkonkurenčně nejněžnějším gestu, jakého se mladíkovi kdy dostalo.
"Je to hezké, že se tak milujete, ale můžeš Harryho pustit, aby mě konečně mohl ošukat?" řekl Sirius s předstíranou nevrlostí. Harry i Remus se na něj podívali. Tmavovlasý muž se stačil zbavit kalhot v tom krátkém přerušení, čemuž se nikdo v místnosti nemohl divit při pohledu na tvrdou erekci, která mu čněla mezi stehny. Mačkat se o látku nemohlo být příjemné.
"Ty chceš, abych...," podíval se krátce na Remuse, pak zase zpátky na Siriuse, "tě já ošukal?" přesvědčoval se, že slyšel správně. Nějak si nikdy nedovedl představit, že by mu to Sirius dovolil. Věděl, že Remus nic takového neudělal za celý svůj život, tedy ani pro svého prvního druha ne, proč by měl pro Harryho. Předpokládal, že pro Remuse to Sirius dělá pravidelně, ale opět, proč by měl pro Harryho. Teď nejen že to byl ochoten udělat, bez přemlouvání, on to dokonce sám navrhoval.
"Samozřejmě, že ano," odpověděl s upřímným podivem, že se mladík tak hloupě ptá, "Lahvičku najdeš... éé, kde že ji máme?" obrátil se na vlkodlaka. Ten se tomu jen shovívavě pousmál, nahnul se přes okraj postele, vystavujíc svůj pěkný zadek, a pak se vrátil se známou lahvičkou oleje v ruce.
Harry se prostě nemohl neuchechtnout téhle výměně, protože se na tom krásně odráželo to, co na obou mužích miloval. Na Remusovi jeho zodpovědnost a na Siriusovi jeho stále bouřící neklidnost, která mu byla hodně blízká.
Myšlenky ho rychle přešly, když se proti němu vystrčil Siriusův zadek v naprosto jasném pozvání, které se nadalo odmítnout. Překvapil sám sebe, když bez sebemenšího zaváhání převzal od Remuse lahvičku a klekl si, aby měl k pozadí dobrý přístup. Srdce mu sice tlouklo kromě vzrušení i trochou obavy z toho, že něco udělá, přesto se cítil naprosto přirozeně, když si nanesl olej na prsty a začal jimi dráždit Siriusův otvor. Pamatoval si, že tak to dělal Remus, prostě ho jen napodobil.
Za péči se mu dostalo zasténání a Siriusovy boky se prohnuly proti jeho ruce a prstu, který právě zanořil do jeho těla. Šlo to snadno, prakticky necítil žádný odpor, tak přidal i další prst.
"Skvělé...," zasténal Sirius, houpaje boky proti Harrymu, "ale můžeš už konečně začít... no tak dělej, píchej mě, lásko!" vyzýval ho prudce.
Nedokázal neuposlechnout, na to po tom příliš toužil. Jestliže Sirius nechtěl, nebo nepotřeboval, přílišnou přípravu, tak mu ji nebude vnucovat. Vytáhl prsty z jeho zadku, natřel si olej na svůj penis a přitiskl ho k otvoru. Chtěl si rozhodně ten moment užít, vždyť to bylo jeho poprvé. Pomalu začal penis zanořovat do teplého, těsného sevření, které s každým centimetrem povolovalo a zároveň svíralo jeho tvrdost v něčem naprosto dokonalém. Sirius proti němu ochotně pohnul boky, zasténal a sprostě zaklel, něco jako 'kurva, to je ono', ale nedalo se to úplně rozeznat, jelikož mu Remus sevřel zátylek a jeho hlavu si konečně přitiskl do klína.
Takhle to bylo přesně dokonalé. Těsnost Siriusova těla, která ho svírala, stejně jako hrdelní steny smíšené s vrčením vycházejícím z Remusových rtů a nebo penisem přidušené sténání od Siriuse. Nikdy si nedokázal představit, že by mohlo být něco takhle moc vzrušujícího a uspokojujícího. Veškeré obavy z jejich sexu, i vztahu všeobecně, se rozplývaly v návalech rozkoše zatemňujících mu mysl a svírajících slabiny.
Tohel nemohl dlouho vydržet a bylo mu to fuk. Tady nezáleželo na nějaké výdrži, protože tohle bylo přirozenost sama. Takoví byli, takoví se vzájemně milovali a nic víc. Slyšel se vykřiknout v orgasmu, který byl v ten okamžik naprosto dokonalý a uvolňující.
Dech se mu zadrhával v krku, když v posledních záchvěvech rozkoše lehce pohyboval boky, než se konečně ze Siriuse vytáhl. Nejraději by si hned lehnul, neměl k tomu ale šanci, protože musel uhnout stranou dvou mužským tělům. Odsunul se dozadu, jak poskytoval Siriusovi s Remusem víc prostoru pro jejích další milování, protože ani jeden z nich zatím vrcholu nedosáhl.
Opět fascinovaně sledoval, jak Remus obrátil Siriuse na záda a vnikl do jeho těla jediným pohybem boků s dominancí a naprosto přirozeností někoho, kdo to dělal stokrát. Sirius vykřikl, ani v nejmenším ne bolesti, to byla rozkoš smíšená lehce s překvapením. Zasmál se, objal vlkodlaka kolem krku a přitáhl si ho dolů, aby ho mohl začít divoce líbat.
Remus sevřel jeho penis pevně v ruce a začal přirážet, dlaní ho přitom hladil po celé délce tvrdé erekce. Siriusovi nebylo dovoleno skutečně mluvit, přesto mezi steny tlumenými polibky byly slyšet podobné pochvaly jako předtím, když ho šukal Harry. A nejen to, on si přímo říka,l že to chce tvrději nebo naopak mírněji. Vlkodlak každou jeho žádost poslechl bez váhání, takže nebylo divu, že si neužívali dlouho.
Sirius se napnul ve slastné křeči, vyvrcholil na svoje i milencovo břicho. Vlkodlak ho rychle následoval, doprovázeje svůj orgasmus jako vždy hrdelním zavrčením plným rozkoše. Potom padl vedle udýchaného Siriuse na záda, zároveň rukou zatápal po Harrym. Mladík uposlechl jeho nevyřčené přání a naklonil se nad ním.
Byl uchopen silnýma rukama a vtažen do polibku s lehkým náznakem omluvyi za to, že si ho dneska Remus nevšímal tak intenzivně, jako obvykle. Oplatil mu ho pro změnu tak, aby bylo znát, že mu to vůbec nevadí.
"Můj," prohlásil vlkodlak velmi pevně když přerušil jejich polibek, oči se mu kalně leskl, "a můj," obrátil si na Siriuse a přejel mu rukou po nahém břiše, zvedajícím se rychlým dechem.
"Ano, tvoji," souhlasil s úsměvem Sirius, který se pod dotekem obrátil na bok a přehodil si ruku přes Remusovu břicho, tak ,že dosáhl až na Harryho.
"Hmm, má pravdu, tvoji," přikývl pro jistotu i mladík, když si pokládal hlavu na vlkodlakovo rameno, co když to potřeboval slyšet od obou dvou svých druhů. Siriusova dlaň ho pohladila po boku, modré oči se na něj krátce upřely a muž se usmál. Oplatil mu úsměv a zavřel oči.
Poznámka autorky: Za komentáře k předchozí kapitole děkuji vy víte komu - ne, Jemu bohužel ne, on by mě zabil, kdyby viděl co na něj chystám - jmenovitě tedy vám třem, Bobo, belldandy a Hiroko. Budu se těšit na další komentáře a vy moji tajemní introverti hezky klikejte v anketě, také to potěší. Děkuji.