Toto je začátek poměrně velkého projektu do kterého jsem se pustila bez toho, abych vůbec čekala, že se tak krásně povede a kam až se dopracuji. Původně totiž tato povídka neměla být ani rozsáhlá ani na ni neměli navazovat další povídky. Plánovala jsem to jako krátkou retrospektivu jednoho...

  Všeho toho na něj bylo prostě moc, jedno, že už si na to měl za roky v Bradavicích zvyknut. Jeho jméno vypadlo z poháru, Brumbál na něho křičel, Ron s ním nemluvil... prostě jedna katastrofa za druhou a to si ještě nestihl zasténat nad body odebranými Snapem. Nejraději by se zavřel v...

  Sice vyrazil z knihovny včas, lépe řečeno dřív než včas, přesto dorazil na místo schůzky pozdě. Jak to dělal, sám nevěděl, prostě všude chodil pozdě, v tom lepším případě, v horším se stalo něco, proč pak nedorazil vůbec. Rozhlédl se kolem sebe a narovnal si brýle. Samozřejmě tu už...

  Ještě teď si připadala, že musí být rudá až na konečcích prstů u nohou. Pravda, Minerva McGonagallová se sice nikdy skutečně nečervenala, ale vždycky měla ten pocit. Zejména když někdo chválil její zvěromagii nebo když viděla muchlující se studenty. A to by člověk řekl, že za čtyřicet...

  "Do hajzlu!" ulevil si klidně nahlas, přes hučení ohně vycházejícího z dračího hrdla stejně nikdo nic neslyšel. Navíc předpokládal, drak utržený ze řetězu a rozžhavený kámen za zády je dost dobrý důvod pro sprosté nadávaní. Když už ne tohle, tak co jiného. Pevně sevřel hůlku a zvedl...

  "Ach, Harry," povzdechl si Cedric, s tím povzdechem se posunul na posteli, takže měl zase nohy hozené přes okraj a byl od Harryho nepříjemně daleko. "To není kvůli tobě, ale kvůli mně. Asi tě to překvapí, ale já jsem ještě nikdy s nikým nebyl a upřímně," upřel na něj šedé oči, "si nejsem...

  "Dobře, dobře," zagestikuloval. "Jsem všetečný tvor, stačí ti to?" nakrčil nos a oči mu jasně planuly raráškovskými plamínky. Bez přemýšlení ho objal kolem ramen a přitáhl si ho hezky k sobě, aby mu mohl rukou prohrábnout rozježené vlasy. Dřív to dělal často, jak u Jamese, tak i u...

  Uhm aha," vypadlo z něj nesouvisle, ještě nějak nevstřebal samotný fakt, že bude nějaký ples a teď mu navíc Cedric řekl, že zve na ples Cho, který se mu odjakživa líbila. Všiml si jí, poprvé už v loňském roce, kde ji viděl při společném treninku famfrpálu s její kolejí a ani letos...

Věnování: Celou tuto část stejně jakou kousek z části předešlé, kde je Remus a Sirius, věnuji Styx a děkuji jí za její dlouholeté přátelství.   Nevěděl, co by na to měl odpovědět. Ano, bylo to tak, ničím se nedala pravá a skutečná láska prokázat víc, než když se změnil Patron. To nemohlo...

    "Vypadám jako idiot," povzdechl si frustrovaně Ron. Už to bylo půl hodiny, co si na sebe oblékl hábit a za tu dobu Harry nevypozoroval, že by přestal třeba jen na okamžik fňukat nebo si stěžovat. Popravdě to začínalo být trochu únavné. "Nevypadáš," snažil se ho touhle lží...

  Leželo se mu velmi pohodlně, až se mu ani nechtělo otevírat oči, přestože se ho někdo jemně dotýkal na tváři a tichým hlasem ho žádal, aby se vzbudil. Když už nemohl ten hlas dál ignorovat, tak otevřel oči a první, na co mu padl zrak, byla mužská hruď, na které ležel. Cedrikova hruď....

  "Myslel jsem, že jsi chytřejší a nevěříš žvástům v Denním věštci," postavil se jen do mírné defenzivy. Proti prohození dveřmi byla vlastně víc než mírná. "O Věštec tu nejde." Samozřejmě že ne, lektvarista nebyl hloupý, aby věřil tomu, co je napsáno v novinách. "Ta fotografii byla...

  "Jaké to příjemné setkání, pane Pottere," zazněl hedvábný, výsměšný hlas, který bohužel nepatřil Snapeovi, ale rovnou Luciusi Malfoyovi. Dobře, mýlil se, tenhle led byl ještě tenčí než rozhovor o dracích. Pomalu obrátil hlavu od Amose, zvedl ji a střetl se s pohledem šedých očí, které...

  Slyšel z venku hlasy. Možná dvě stovky lidí, kteří už seděli na tribunách, mluvili, pokřikovali, vyvolávali jména všech tří šampionů, kteří byli zatím tady uvnitř pod tribunou a čekali, až odstartuje poslední úkol. Fleur byla zalezlá v rohu se svou malou sestrou, brečela, obě brečely,...

  Cítil, že ho někdo připoutal, někdo, koho určitě znal podle hlasu, který k němu v zápětí dolehl. Pettigrew? Bylo to možné? Asi ano, proč by taky ne, vždyť kdo jiný než Smrtijed by ho tu svazoval. Uslyšel žbluňknutí, šustění hlíny, výkřik bolesti a pak ucítil vlastní bolest, když mu něco...

  Rozmáchl se holí a zasáhl Remuse z boku do spánku, takže ho poslal proti tribuně, přes kterou muž přepadl do hloučku lidí. "Remusi..." zamumlal Harry, jenže to už byl zase tažen pod tribunami přes prostor, který tam byl, dveřmi do Bradavic a dál do útrob hradu. Zapotácel se vedle...

  Vyslechl si Brumbálovu řeč, ve které studentům říkal, co se skutečně stalo. Snášel soustrastné pohledy, které na něj vrhali, dokud se nenajedl. Odpověděl poděkováním na několik slov útěchy. Ale dlouho to nesnesl. Atmosféra ve Velké síni byla jako v márnici po hromadné autohavárii. Pár...