Tohle bylo výborné! Dostalo mě to! Tohle je ten případ, kdy mě vážně štve, že nemám pokračování.

To je vlastně vtipné, jak jsi nakonec tu scénu, v níž všechno prasklo vynechala. :)
Ale obě části mě tentokrát moc bavili. Prostě jsem si je nějak podložila emocemi. Užila jsem si stěží se ovládajích nebo spíš už se neovládajícího Remuse, i ty dva, co se usmiřují nad jeho lůžkem aniž by se kdy pohádali. :)

Proč mě napadají tak divoké myšlenky o tom, co musí ti dva podniknout pro jeho duševní uzdravení.
Teda, tak trochu za to může to, co jsi mi dříve řekla. Ale já přece nevím, jestli mám důvod si to dosazovat do této situace. má hlava to ale prostě dělá. :)