Myslím, že povídky v odlehčeném duchu a s vtipem jsou velmi vítané. K tomu všemu se šťastným koncem. V životě je tolik smutných příběhů, že si čtenáři raději přečtou ty veselé.
Je škoda, že neexistuje víc povídek s různými páry. Sirius a Draco by mohlo být zajímavé, ale Molly a Sirius – tak to by mohla být pecka. V pátém díle ti dva po sobě docela štěkali. :) Femslash bohužel nemusím, ale nic proti.
Oh, takže ty mi doporučuješ přečíst další svoje povídky? Který autor by si neudělal reklamu? :D (To nebylo myšleno vážně a zle.) Já ovšem nejsem ten rychlý čtenář, co za večer přečte i deset kapitol. Ale doufám, že se k tomu dostanu.

Neville je zlatíčko a Severus by k sobě potřeboval takové štěňátko na hraní, které by za ním běhalo, aportovalo mu, spinkalo s ním v postýlce a nadšeně u toho vrtělo ocáskem. Navíc psi jsou nesmírně oddaní svému páníčkovi (a může je sem tam i bít a jejich věrnost to nesníží). Severusovi chybí láska, kterou by byl obdarováván. A Neville jí má dost a chtěl by se o ni podělit. Také mu chybí rodiče (které nikdy neměl), takže je docela reálné, že se upne na člověka, který je o 20-30 let starší a nahrazoval by mu je a zároveň byl jeho partnerem.

Tak ten nápis na ceduli mě pobavil (i když jsem si v první chvíli říkala, co je tam špatně :D). Takové chyby jsou vážně ostuda. Chybovat je lidské, ale v těchto případech je snad nutnost, aby byly nápisy správně, když se takto veřejně prezentujete jako firma či jedinec.
Spousta důležitých institutů, rádií, televizí apod. mají sídla v Praze a Čechách, takže je normální, že nám ostatním sem tam pašují své výrazy. Vadí mi ale, že by se měly uznat nové výrazy jako spisovné. Nemožú přece jedno nářečí vyzvednút nad to druhé. To by pak moseli uznat aj výrazy z iných krajů.
Každý kraj má svoje nářečí, ale věřím, že každý taky ví, jak sa to řekne po jejich a jak to správně říct aj spisovně. Celú dobu sa to taky učíme ve škole, slohovku taky nepíšeme v nářečí. Do školy chodí každý, devět let nás učí, že se píše bychom (ne by jsme x bysme) a pokud to někdo nechápe, je to jeho problém, ale nebudeme plznit češtinu tím, že to uznáme jako spisovný výraz. To je pohodlnost. Či nám hlúpne národ, když si to nedokáže většina zapamatovat. Teď nemluvím o mluvě (říkejme klidně bysme), ale jinak se vyjadřujme v úředních dokumentech, dopisech apod.
Spisovná čeština slouží k tomu, aby se domluvili lidé mluvící různými nářečími. Aby existovala "univerzální" čeština srozumitelná lidem ze všech koutů ČR.

Co se týká povídek, tak to je zase normální nasázet tam chyb jak máku. Když píšeš a máš v hlavě scénu či myšlenku, kdo má čas myslet na pravopis? Následná kontrola pak odstraní většinu chyb. Chyby čtenáře neodradí, to by musely být na každém řádku. Vzhledem k tomu, že je děláme všichni, přivíráme oči. Asi je to hloupost, ale já bych ty chyby klidně opravovala, kdyby byl zájem.
A doufám, že se brzy dočkám nové kapitoly. Už zítra?

P.S.: Pokud jsem se čímkoli kohokoliv dotkla svým komentářem, nejsem konflitkní jedinec, nikoho jsem nechtěla urazit. Nejspíš jsem se jenom vyjádřila nepříliš obratně. Takže nic proti tvým chybám a nic proti Čechám. :)