Patnáctiletý kluk uteče na záchod a vrátí se v podroušené stavu. Na to člověk nemusí být génius, i když je pravda že Severus je velice dobrý v pozorování a dedukování. Taky to možná má co dělat s tím, že je nitrozpytec. Víc podrobně se tomu věnuji v Neznalost nepřítele, stručně řečeno však, jakmile jednou člověk otevře svou mysl nitrozpytu, tak lidi kolem svým způsobem čte bez toho, aby si to třeba jen uvědomoval. Mimo jiné je to taky důvod, proč to není v Severusově případě tak zmiňováno. Když píšu z úhlu nějaké postavy, tak zdůrazňuji to, co zajímá tu postavu, co ví nebo nad čím se pozastaví. Jinými slovy Severus se zastaví u krámku s kotlíky, Potter si jen všimne že tam je (možná), Remus si výlohu důkladně prohlédne, Sirius vůbec netuší že se něco takového na Příčné vyskytuje Hermiona se půjde podívat dovnitř a Ron si všimne a vzpomene na ohavného netopýra, ale tak jako tak tam ten krámek je.
Navíc moje postavy lžou a mílí se, to je pak teprve sranda. :-d
A koukám že jsem se nějako rozepsala.