Ono to tak nějak při psaní přijde samo, že se lidé vyznávají, omlouvají se a říkají si krásná slova. V knížce, povídce, filmu to zní krásně, ač ve skutečnosti se to většinou neděje. Já se snažím udržet to v mezích, aby v povídkách zase všichni nebyli fňukny :-D
Času dost, povídka dlouhé a mnoho pokračování k ní.