Nebyla jsem si jistá, jestli komentovat... Mám pocit, že podobnými příběhy trochu pohrdáš, ale když už je píšeš i ty, nebudu se stydět, že je čtu a líbí se mi :-) a když o ty komentáře stojíš... vím, že je chce každá autorka, ale ty nejsi každá... :-)
Takže...
Jako pravá snapeofilka (a podle tvých definicí i ta, co nemá smysl pro humor, ačkoliv se u čtení často křením) jsem si proběhla seznam tvých povídek a zakotvila u téhle. Navíc jsi mě potěšila svou odpovědí na Bellandin komentář, já se na rozdíl od ní děsila, že to skončí tak, že Snape v průběhu povídky Harryho rozseká na kaši a nezbude v něm žádná osobnost... klasické snapeofilácké povídky jsou v tomhle ohledu bezpečnější.
Co se týče klišé, na pár jsem narazila, a je fakt, že jsem myslela, že když ne jinde, u tebe nebudou :-) Ale přivírám oko :-) Můžeš se po právu bránit, že varování v úvodu bylo :-)
Naopak je hned v první kapitole hodně detailů, které jsou ve fanu nové a osvěžující... probíhám text... jak píše yellow, tyhle konkrétní příznaky následků dlouhodobého kruciatu, zjevně samostatná místnost pro návštěvy pacientů v blízkosti ošetřovny, tvůj popis sebeobnovující magie a jejího vlivu na vzhled kouzelníka, Severusovo používání kouzla krásy a snaha zakrýt nezdravý vzhled... jsou to maličkosti, ale důležité.
Co se týče klišé, já za ně nepovažuju náměty. Protože jsou autoři, kteří je dokáží zpracovat na stý způsob a stejně se jim podaří do toho vložit tyhle zajímavé a nové detaily. Jak už se tu taky zmiňovalo, úplně nejvíc záleží na stylu psaní a u mě i na logice chování postav a děje, i když zajímavý vývoj je hned na třetím místě.
Celkový dojem velmi příznivý, když už se mi trefíš do žánru :-), je tvůj styl hrozně příjemný a čtivý :-)
A Snapea máš pěknýho, jestli tě to potěší :-) sladkej mě taky nebaví :-) Akorát košili jsi mu měla dát modrou nebo černou. Modrou bysme nečekaly a černá sedí s charakterem (OC se to píše, myslím :-)) Bílá je KLIŠÉ :-D