Už je to třináct hodin, co jsem tady dnes nedočkavě klikala poprvé a pak ještě asi desetkrát v pauzách kdykoliv jsem se doslala k počítači, takže... hurááá!!!
Ten přechod od takové romantické chvilky se štěňátkem (*velice, velice připitomělý výraz*) k nalezení mrtvoly byl téměř vražedný, ale krásně ti tam pasoval.
Jinak opětně bravurně zvládnutá dedukce - neohořelé oblečení a tudíž popálené prsty pachatele - prostě skvělé.
A ten závěr? Ty mě chceš mít na svědomí, viď? ...Teď si připadám ztracená i já... Doufám, že jsi spokojená! :)
No dobře, snad se na tu chvíli spokojím se 'starými manžely' a představou Watsona se štěňátek a Holmesem po boku... *povzdech*
Ú-žas-né!!! ...a teď prosím přetočit na příští středu